Konopištské setkání a sjezd Sázavy na banánu
19. 8. 2000
Konopišťské SETKÁNÍ 2000 a sjezd Sázavy na "banánu"
Zaznamenala Meryl
19.8.-20.8.2000
V sobotu 19.8.2000 ve složení Jirka, Zdena, Valja a Pavel, Jaromír a já (Meryl) jsme se vydali z Poříčí nad Sázavou po červené turistické značce podél Konopišťského potoka až na Konopiště (cca 9 km) na folkový koncert SETKÁNÍ 2000, který začínal v 15.00 hodin. Uvelebeni ve stínu na trávě jsme střídavě poslouchali hudbu, střídavě jsme něco pojídali a popíjeli, a zvládli jsme se i vykoupat v rybníku vedle areálu. Mohlo být určitě okolo 35° ve stínu, takže cachtání bylo velmi příjemné a potřebné. Abych se také zmínila k programu. Z těch nejznámějších jmenuji Pavla Žalmana Lohonku, skupinu Nezmaři s Pavlínou Jíšovou a KVOKAL. Svým vystoupením a řáděním v kombiné především Jirku pobavila skupina Semtex. Písničku „Jede, jede mašinka, kouří se jí z komínka, jede, jede do dáli, veze samý…“ zpívala i většina z obecenstva. Vystoupení končilo okolo jedné hodiny v noci. Ač jsme měli v plánu po ukončení produkce opustit areál a přenocovat někde v lese, zůstali jsme ze solidarity na místě, protože Valja a Pavel nebyli k probuzení. Nebyl to dobrý nápad a měli jsme je násilím a jakýmikoliv prostředky zbudit. V areálu se uklízelo, rozebíralo se hlediště a čundrovní mladíci halekali u kytárek. A asi ve čtyři hodiny ráno přišel deštíček… Naštěstí jen pár kapek. To nás všechny probudilo a po urychleném zabalení jsme se přemístili. Když jsme našli altán u zámku a zjistili jsme, že je již obsazený, Jirka se Zdenou se rozhodli pro odjezd prvním vlakem z Benešova. My ostatní jsme pro nouzový nocleh zvolili zastřešený bufet na parkovišti pod zámkem. Připadala jsem si trochu jako bezdomovec. Ráno nám Jaromír udělal na plynovém vařiči čaj a společně jsme přemýšleli, co dál. Nikomu se do Prahy nechtělo. Nakonec jsme se vydali po žluté značce do Týnce nad Sázavou (asi 12 km). V Týnci jsme se dobře posilnili v hospůdce v bývalé továrně na týneckou kameninu. Pak přišel ten šílený nápad vypůjčit si lodě a sjet Sázavu k Pikovicům. Kdopak asi na ten nápad přišel? V jednu hodinu jsme vyráželi od břehu v krásně žlutých plastových kanoích posměšně přezdívaných „Banán“. A bylo to perfektní. Počasí lepší už být nemohlo, modré nebe, slunce, peřeje a balvany, lesy a trempské sruby podél vody v lese nebo na skále. A ti nadšení rybáři a pejsci a plavající děti ve vodě! Ne, ne, nikoho jsme neutopili a ani rybářům jsme nevzali jejich pruty sebou, oni už jsou vytrénovaní. Prostě nádhera a skvělý zážitek pro toho, kdo tudy jel poprvé, což byl můj případ. Bylo sice méně vody, ale sjeli jsme, co se dalo a bez nechtěného vykoupání a bez jakékoliv újmy. Jediný krizový okamžik nastal u vjezdu do kanálu vedoucího k vodní elektrárně u Žampachu, kde trčely z vody traverzy a bylo zde vyznačeno místo k proplutí. Mně a Jaromírovi se nepodařilo proplout jednoduše. Uvízli jsme lodí u vtoku a proud otočil loď a tlačil bok lodě k traverzám. Proud byl tak silný, že se nedařilo otočit loď. Posádka lodě plující za námi nás vyzvala: „Uhni banáne!“. Ani nevím jak se nám to nakonec podařilo a propluli jsme otvorem na druhé straně. Plavba kanálem byla zajímavá. Kanál byl zarostlý a člověk měl na chvilku pocit, že je někde v džungli. Na konci kanálu před elektrárničkou jsme lodě vyndali a museli jsme je spustit z výšky cca 1,80 m. Posádce již zmiňované lodě se podařilo nabrat vodu a málem loď utopit. Jak jsem se později dozvěděla od Pavla, tak tato posádka komentovala náš problém u vjezdu slovy: „Jeden banán se vám tam zasek‘!“. Boží mlýny melou a na každou … roste prut… Do Pikovic k mostu jsme dojeli se zpožděním asi v 18.30 hodin, ale nebyli jsme sami. Po odevzdání lodí jsme chtěli povečeřet a oslavit naši plavbu ve výborné hospodě JAPEKA, ale netušili jsme, že v neděli zavírají v 19.00 hodin a že poslední vlak na Prahu jede v 19.41, tak jsme oslavu přesunuli na příští týden do Skalska. Kdybychom měli v PantaRhei nějakou stupnici ohodnocující akce, např od 1-10 bodů, tak bych musela použít nejvyšší ohodnocení. Ještě informaci pro případné zájemce. Pronájem jedné lodě pro dva námořníky s příslušenstvím (pádla, barely na věci) v Týnci nad Sázavou a odvozem zpět z Pikovic stojí o víkendech 300,- Kč a loď je možné si objednat telefonicky. Mimoto vám sličné pracovnice níže uvedené firmy ochotně vysvětlí všechny úskalí řeky, dají vám plánek jezů a případně vám i pustí sjezd jezů na videu.